|
| |
|
|
Havarijní připravenost Nestlé Česko s.r.o., závodu ZORA
PUPÍKOVÁ, Pavlína
Diplomová práce se zabývá problematikou havarijní připravenosti společnosti Nestlé Česko s.r.o., závodu Zora Olomouc. Podle zákona o prevenci závažných havárií je v areálu podniku množství amoniaku, které neodpovídá tabulkovým hodnotám, je tedy bráno jako podlimitní množství a nelze tak objekt zařadit do skupiny A nebo B. Na nezařazené zdroje se pak nevztahují některé povinnosti dle tohoto zákona, zejména se jedná o povinnost zpracování havarijní dokumentace. V České republice (a na celém světě) se nachází spousta podniků, kde je podlimitní množství nebezpečných látek, ovšem i tak tyto podniky představují jisté ohrožení jak pro své zaměstnance, tak pro civilní obyvatelstvo, které se nachází v nebezpečné zóně. V areálu závodu Zora se nachází přes 6700kg amoniaku, což není zanedbatelné množství a je proto nutné počítat s opatřeními. Amoniak je považován za středně toxickou látku, která dráždí oči, sliznice a ve vysokých koncentrací může způsobit i smrt. Dalším nebezpečným účinkem kromě toxicity je jeho výbušnost a hořlavost. Dopadem nebezpečných koncentrací nejsou ohrožení jen lidé, ale také zvířata a životní prostředí.
|
|
| |
|
|
Havarijní připravenost a ochrana obyvatelstva v národním podniku Budějovický Budvar při úniku nebezpečných látek
JIRKA, Martin
Diplomová práce popisuje problematiku havarijní připravenosti a ochrany obyvatelstva v národním podniku Budějovický Budvar při úniku nebezpečných látek. Práce je zaměřena na důležité aspekty, které podmiňují zpracování návrhu havarijní dokumentace. Jedním z aspektů je množství nebezpečné chemické látky amoniaku. Celkový obsah amoniaku v objektu činí 22 tun. Toto množství je dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií bráno jako podlimitní množství a nelze tak objekt zařadit do skupiny A nebo B. Na nezařazené zdroje se pak nevztahují některé povinnosti dle tohoto zákona, zejména se jedná o povinnost zpracovat havarijní dokumentaci (avšak jsou-li krajským úřadem zahrnuty do havarijního plánu, musí poskytovat a aktualizovat požadované podklady). Tato práce se ale nezabývá masivním únikem 22 tun amoniaku. Na základě analýz byly vytipovány 2 rizikové zdroje. Prvním z nich je zásobník o obsahu 10 tun, který je umístěn na střeše strojovny. Maximální reálné zaplnění se pohybuje kolem 6 tun. Druhým rizikovým zdrojem je expanzní nádoba o obsahu 14 tun, nacházející se v budově s cylindrkónickými tanky (dále jen "CKT"). Uvažované zaplnění expanzní nádoby se pohybuje kolem 7 tun. Přestože se v řešeném případě nejedná o objekty a zařízení, ve kterých je nakládáno s takovým množstvím nebezpečných chemických látek, které by byly rozhodné pro zařazení do příslušné skupiny, provedu dostupné analýzy podle předpisů vydaných, ev. podpůrně využívaných k analýzám a hodnocení rizik podle zákona o prevenci závažných havárií. Nebezpečné účinky amoniaku jsou dalším důležitým aspektem. Podle vyhlášky č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu je amoniak považován za středně toxickou látku, která dráždí oči, sliznice a ve vysokých koncentrací může způsobit i smrt. Velkou výhodou z hlediska ochrany obyvatelstva jsou jeho varovné vlastnosti. Charakteristická štiplavost je znát už ve velmi slabých koncentrací. Také díky jeho rozpustnosti ve vodě není likvidace nebezpečných koncentrací technologicky náročná. Dalším nebezpečným účinkem kromě toxicity je jeho výbušnost (mez výbušnosti 15-28 %) a hořlavost. Naštěstí stále kontrolovaný kondenzační tlak zamezuje vzniku zahoření a výbuchu amoniaku. Riziko exploze amoniaku a jeho zahoření není v práci analyzováno, jelikož rozsah účinků způsobených únikem několika tun amoniaku je z toxikologického hlediska více ohrožující. Dopadem nebezpečných koncentrací nejsou ohrožení jen lidé, ale také zvířata a životní prostředí. Práce se dále zabývá analýzou a hodnocením rizik. Výsledky tohoto zkoumání jsou důležitým prvkem návrhu havarijní dokumentace. Během zpracování je počítáno s metodami IAEA-TECDOC-727, Dow´s Chemical Exposure Index, Odhad toxického působení a softwarovým modelovacím programem ALOHA. Další výzkum je vytvořen prostřednictvím metod Brainstorming a polostandardizovaného rozhovoru se zaměstnanci podniku. Závěrem práce je vhodné vypracování návrhu havarijních karet a havarijní dokumentace (byť ne v rozsahu podle zákona o prevenci závažných havárií), podle níž by probíhala reakce na případné úniky nebezpečných chemických látek (amoniaku) do prostředí a ochrana zaměstnanců a veřejnosti nacházejících se v prostorách areálu nebo v zóně účinků amoniaku uniklého mimo areál národního podniku Budějovický Budvar. Využití touto prací navržené dokumentace je vhodné také z hlediska umístění objektu do poměrně hustě obydlené oblasti krajského města České Budějovice.
|
|
|
Úniky nebezpečných chemických látek na území města Plzně
KUČEROVÁ, Andrea
Téma mé diplomové práce "Úniky nebezpečných chemických látek na území města Plzně", kterým se zabývám, je velice aktuální, jelikož chemické látky nás stále více obklopují. Řada podniků tyto látky vyrábí, skladuje, používá a nemůžeme vyloučit vznik malé či velké havárie. To má pak zpravidla negativní dopady na životy a zdraví osob, hospodářská zvířata, na kvalitu životního prostředí, nebo může havárie způsobit značné materiální škody. Je nutné vytvářet stále nová opatření, aby následky úniků nebezpečných chemických látek byly co nejmenší. V teoretické části práce jsem popsala vybrané nebezpečné chemické látky, zásady chování a opatření při únicích nebezpečných chemických látek. V praktické části jsem vyhodnotila statistické záznamy o únicích nebezpečných chemických látek a rozhovory s odborníky orgánů statní správy na území města Plzně. Vyhotovila jsem vlastní modelaci úniku amoniaku v programu TerEx. Tím jsem získala oblast ohrožení, ve které jsem následně provedla dotazníkové šetření mezi obyvatelstvem. V práci byla ověřována hypotéza, zda má obyvatelstvo žijící v okolí objektu s nebezpečnou chemickou látkou znalosti o individuální ochraně. Tuto hypotézu mohu uzavřít jako potvrzenou, jelikož výsledky dotazníkového šetření poukazují na fakt, že obyvatelstvo potřebnými vědomostmi disponuje. Na druhou stranu je nutné objektivně přiznat, že zájem občanů o bezpečnostní otázky je spíše výjimkou. V tomto ohledu bych rozhodně doporučila zvýšit míru veřejné informovanosti o charakteru možných ohrožení v místě trvalého bydliště. Další poznatek, ke kterému jsem v práci dospěla, byl, že během 7 letého období došlo pouze k jednomu úniku nebezpečné chemické látky. Jednalo se o mimořádnou událost úniku amoniaku z Plzeňského Prazdroje, který neměl žádné vážné dopady jak na obyvatele, tak na životní prostředí. Tato práce může být využita v rámci veřejné správy v oblasti krizového řízení a havarijního plánování při přípravě ochrany obyvatelstva. Nebo může být využita jako studijní materiál.
|
host ::
RSS.